Vltava I – proměny historické krajiny

O PROJEKTU

Projekt se hlásí k Programu NAKI II (Globální cíl č. 1: Národní identita, Specifický cíl č. 1.1 Výzkum a jeho uplatnění - historické vědní obory a archeologie, konkrétně bod c) výzkum a vývoj metodik a nástrojů se zaměřením na proměny a exploataci kulturní krajiny a Globální cíl č. 2: Kulturní dědictví, Specifický cíl č. 2.1 Výzkum a jeho uplatnění - kulturní dědictví a území s historickými hodnotami, konkrétně bod b) výzkum a vývoj nástrojů pro identifikaci, dokumentaci a evidenci nemovitého a movitého kulturního dědictví s využitím nových technologií, které posílí integraci ekonomického uplatnění kulturního dědictví ve společnosti a zvýší aktivní podíl na rozvoji národní identity jako součásti evropského kulturního prostředí). Dále se hlásí k Prioritám VaVaI (3.2 Národní, regionální a lokální identita a tradice, 3.2.1 Znalosti historie jako předpoklad uchovávání a pěstování národní, regionální a lokální identity, paměti a tradice v národním kontextu). Vychází z dosavadních zkušeností Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v Praze i Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK v oblasti historicko- a kulturně-geografických prací.

Jako stěžejní se v rámci projektu jeví zpracování velkého množství archivních materiálů (historických dokumentů, map, plánů, fotografií) a jejich kombinací a digitalizací vytvořit ucelený informační systém naší patrně nejznámější a nejoblíbenější řeky Vltavy (konkrétně úseku od pramene řeky k soutoku s Berounkou), kterou lze, podobně jako jiné lokality v Česku, považovat za symbolické místo, které je nedílnou součástí české národní identity. Přesto řada informací k Vltavě, jejímu významu a proměnám, nebyla doposud uceleně prezentována veřejnosti. Ačkoliv se k Vltavě vztahuje celá řada významných dějinných událostí, neexistuje dosud ani klasická muzejní expozice věnovaná různorodým aspektům týkajícím se této řeky. Výjimkou mohou být expozice lokálního významu nebo úzkého zaměření (např. Muzeum Chotilsko, MMP - Podskalská celnice na Výtoni, Vorařské muzeum Purkarec, či regionální nebo lokální informační centra). Výzkumu dolního toku Vltavy v Praze a pod Prahou již byl věnován prostor v jiných projektech, a proto se věnujeme pouze ucelené části horního a středního toku Vltavy, jejíž charakter byl v nedávné minulosti významně ovlivněn výstavbou tzv. Vltavské kaskády. Proměnila se tak nejen podoba řeky samotné, ale významně se také proměnily funkce a vnímání předmětného území.

Posláním projektu je zejména dokumentovat a zpřístupnit široké veřejnosti informace o proměnách říční krajiny Vltavy v moderním období (přibližně od poloviny 18. století, kdy vznikla první relevantní mapová díla, do současnosti) v kontextu různých událostí. V projektu bude inovativním způsobem zpracována celá řada prostorových informací týkajících se proměn říční krajiny Vltavy, základem jejichž prezentace bude ucelený informační systém založený na využití rozličných podkladů, zejména starých map. Říční krajina Vltavy je jedním z příkladů území v Česku, která ve 20. století prošla intenzivní proměnou spojenou i se zánikem místního osídlení, ať už ten byl způsoben zvyšováním antropogenního tlaku na krajinu nebo jeho snižováním. Na starých mapách je možné identifikovat zástavbu v okolí řeky (sídla či samoty), vodohospodářské objekty (mlýny, jezy, přehradní hráze), komunikační infrastrukturu (mosty, přístaviště). Bohužel, řada objektů již neexistuje. Buď přestaly sloužit svému účelu a byly zbourány nebo musely ustoupit stavbě přehradní kaskády na Vltavě. Stavba velkých přehrad s sebou přinesla zatopení velké části původního údolí Vltavy, a to včetně historicky velmi cenných území (např. Svatojánské proudy). V projektu tak budou dokumentovány proměny zaplavených území, jejich podoby a funkcí, a to pomocí trojrozměrných modelů. Velkým fenoménem týkajícím se toku řek jsou také povodně. Výzkum historických povodní na Vltavě (výše hladin vody, časový průběhu i plocha zatopeného území) může přispět k lepšímu pochopení jejich vzniku, průběhu či periodicity. Při digitalizaci existujících či zaniklých objektů podél toku Vltavy bude přihlíženo k jejich významu např. pro pochopení problémů plavby (vorové propusti), překonávání toku (přívozy, mosty), využití vodní energie (mlýny, pily apod.) a problematiky povodní atd. Zásadním hlediskem tedy bude i výpovědní schopnost, z hlediska historických povodní. Proto by se mělo jednat o vybrané objekty aktuálně existující, zaniklé, ale také přemístěné. K Vltavě se také váže celá řada kulturních a společenských aktivit. Jako oblíbené rekreační místo bylo údolí Vltavy využíváno před výstavbou kaskády i po ní. Došlo však k významným změnám v druzích i formách cestovního ruchu, který byl a je na řece a v jejím bezprostředním okolí uskutečňován. Proměna společenského a kulturního významu zkoumaného území a s těmito funkcemi související infrastruktury (od zájezdních hostinců, přes přístaviště, trempské osady, chatové osady až po zařízení hromadné rekreace), vzhledu a využití břehů toku, struktury jejich uživatelů byla na mnoha místech zásadní.

Elektronické mapové portály, přístupné na internetu, jsou českou veřejností vysoce žádané, přesto lze zatím v oblasti historie Vltavy využívat pouze aplikace neprostorové (např. web stara-vltava.cz). Projekt tak bude působit v roli transferu historických informací do vzdělávání moderními kartografickými metodami, k uchování národní paměti, formování národní identity a kultury v nejširším, multikulturním smyslu a formování historického vědomí společnosti. Unikátním bude projekt z hlediska kartografického. Spolupráce vysokoškolských odborníků na kartografii s tematickými odborníky slibuje kvalitní webové kartografické dílo respektující zásady kartografické čitelnosti, srozumitelnosti a uživatelské přívětivosti. Kromě elektronického informačního systému budou výstupy projektu i klasické výstavní artefakty (rozsáhlé fyzické 3D modely původního údolí řeky v měřítku 1 : 10000, které budou interaktivně zaplavovány vodou, fyzický 3D model původně plánované a nerealizované přehradní hráze Slapy, velkoformátový tisk celého toku řeky v měřítku 1 : 10000) i knižní publikace.

Mezi hlavní motivační účinky projektu patří nebezpečí možnosti přerušení kontaktu společnosti s vlastní historií a kulturním dědictvím, a tím ztráty schopnosti vnímat současnou společnost a stát jako kulturně zakořeněný fenomén. Ztráta této dimenze podstatně ochuzuje kvalitu života, lidskou kreativitu i tradiční hodnoty, které společnost dlouhodobě vnímá jako základní. Proces evropské integrace, v němž se zdůrazňuje zachování identity státních subjektů vytvářejících evropské společenství, je zdánlivě paradoxně velkou příležitostí, jak poznání historické a kulturní identity, jedinečnosti, příbuznosti a komunikace významně rozšiřovat a prohlubovat.